Leden 2013

Parlons! / Mluvme

29. ledna 2013 v 18:24 | Emanuela |  les articles
Když jsem v takovym to rozkladnym psychickym stavu a nemám tušení, co mám dělat, protože na čtení se soustředit nedokážu, koukat z okna vypadá depresivně a já potřebuju, aby měl pocit, že jsem v pohodě, začnu mluvit. Je mi jedno, co mluvím, ale když mluvím, nemusím přemýšlet o tom, co mě nutí tě mít zapečetěnýho v mý hlavě.

První zpráva odeslána dne 2. únor 2012
Kdo by to byl řekl, že to bude rok? Mě to příjde jako nekončící sáhodlouhá doba. Možná to je tím, že to skončilo 14.března. Kdybych nebyla blbá, vyplnili jsme těch 365 dní psaním si a ne ignorováním se. Kdykoliv jsem se na tebe jen tak letmo podívala, aby to bylo pořádně nenápadný, měla jsem pocit, že je všechno jako dřív. Že si spolu povídáme o nejrůznějších blbostech, usmíváme se a je nám fajn. Nevím proč, ale mám pocit, že víš, že pro mě to neskončilo. Já blbá si řikala, jo fajn, za pár dní/týdnů/měsíců mě to přejde. Tak se tě ptám, přejde to někdy?

Mám pocit, jako kdybych tímto článke zradila sama sebe. Celou tu dobu si nalhávám, že je mi to jedno. Jsem přece emancipovaná a nějaký idiot mužského pohlaví mě nedokáže přeci rozhodit! Tak proč to každá část mě vnímá jinak? Připomíná mi to vrstvy v Gimpu (ano, je to tím, že je to náplň našich hodin ICT), proč ty vrstvy nejde sloučit a vytvořit prostě jen jeden celek?

Vůbec nevím, co na tobě mám tak ráda. Ale chci to zjistit

Editace v 20:47: Uvědomila jsem si, že jsem zapomněla dát odkaz na úžasnou písničku!

Donnie Darko

27. ledna 2013 v 18:06 | Emanuela |  l'inspiration
Ke mně se to dostalo přes dvě kamarádky a jsem za to moc ráda! Zprvu jsem nevěděla, co od toho filmu čekat. Ale nápad, provedení, obsazení rolí,.. film se mi vážně líbil!

ODKAZ na čsfd

Je to vlastně o mladym klukovi jménem Donnie Darko, který trpí schizofrenií a bludy ve formě králíka Franka, který ho nutí dělat věci, které ho dostanou na psychoterapii. Míchá se do toho ještě cestování s časem. Zcela vysvětlit děj je dosti nelehké, proto doporučuju se na to podívat, než číst tyhle bláboly, kterýma se Vám snažit osvětlit obsah příběhu :D .

Au / Au

26. ledna 2013 v 14:14 | Emanuela |  les articles
Cítím se jak po učení do 4 do rána, ačkoliv se nic takového páteční večer nekonalo. Za to jsem absolvovala sestřin maturitní ples. A ano, musela jsem jít do šatů! Nikdy je asi dobrovolně nosit nebudu. Nebo možná jo, až do nich budu mít nohy. Včera jsem měla hrozný komplexy, když jsem koukala na ostatní. Awhh

Naštěstí tam byli i mí přátelé, kteří se tam nějak záhadně objevili. Seděli jsme v takovym autsajderskym koutku a vymýšleli téma, o kterém bych se mohli bavit, aby to vypadalo, že se bavíme. Moc to nevyšlo, dostali jsme se k ekonomický situaci v nějakém státě, který snad ani není na mapě. Odešli ale brzo a nechali mě tam s mojí rodinou. Ach bože, někdy si vážně říkám, jestli nejsem adoptovaná :D .

Mimo to, jeden kluk mě naprosto uchvátil! O bože, ještě teď ho vidim těsně před sebou dívajíc a usmívajíc se na půlnoční překvapení. Samozřejmě, že k ničemu víc jsem se neměla, jen jsem čučela, ačkoliv, když jsem seděla opuštěná u našeho stolu, tak se mým směrem párkrát podíval, to bylo vše. Pak mě ségra vytáhla "tancovat". Asi 5 vteřin jsem tam cosi dělala, než mi nějakej idiot nešlápl plnou vahou na palec u nohy a já měla po zábavě. Bolelo to jak čert a ještě mi z toho tekla krev. Takže byl nejvyšší čas jít domů.

Jak to shrnout? Díky bože, že má přítomnost na žádném plese již nebude letos nutná!

c'est terrible / to je hrozný

21. ledna 2013 v 20:48 | Emanuela |  les articles
Není zvláštní, že se teda snažím dělat, jak umím francouzsky (neumím), přesto v písemce nedokážu přeložit z češtiny nějakou větu, kde jsou absolutně základní slovíčka..ačkoliv jsem v té písemce byla prý jedna z mála, která tomu rozumí (vážně?). No což, nebudu se hádat, čekala jsem nedostatečnou, ale dobrá je dobrá. Známku na "pololetní cár papíru" to neovlivní. Celkově se dnes ve škole neočekávaně dařilo (například komentář "execellent" od učitelky angličtiny, kdy jsme psali maturitní dopis).

Abych ovšem nezůstala jen u těch známek, musím uznat, že jsem dnes měla nevídavou dlouhou možnost zpozorovat kohosi zajímavého, kdo mi vždy v hlavě nadělá zmatek. Mám pak dobrou náladu?!---- to se u mě vážně moc často nestává a tím to narušuje můj stereotyp! Vůbec se mi to nelíbí!

Tento týden se zdá být pohodovější než ten předešlý. Ovšem ne pro mě! Od zítřka vážně začínám cvičit a myslím to smrtelně vážně! Už se na sebe nemůžu dívat! Dnes jsem si byla kupovat šaty na sestřin ples a když jsem viděla to celý tělo v tom zrcadle, chtělo se mi zvracet. Takže odteď je pro mě slovo čokoláda vražda. Ach bože, strašně ráda bych si jí dala. Zvládnu to, musím!

Mimo to, jsem se dozvěděla nesmírně zajímavou novinku. Moje matka si o mě myslí, že jsem lesba! :D Strašně mě to pobavilo. Nic proti 4% menšině nemám! To vážně ne. Spíš asi nedokáže pochopit, že jsem tak náročná na požadavky. No co, ona neví, že to vím, ale asi si z ní v pátek udělám nějakým způsobem srandu typu: "ta holka v těch šatech vypadá neskutečně dobře! ta se mi vážně líbí!"

Obrázek: Jen pro pobavení, co jsem nalezla na své lavici v jazykové učebně. Prý gymnázium (OK).

la convoitise / chtíč

20. ledna 2013 v 11:48 | Emanuela |  les articles
Strašně dlouho mám chuť napsat něco přehnaně intelektuálního. Jenže s mou nesmírnou nemohoucností napsat něco, co by se mohlo přibližovat kvalitnímu článku, se to asi nikdy nestane. Což mi připomíná, že dostanu asi za 5 ze slohu. Mé vyprávění nemělo absolutně žádnou zápletku a celkově bylo o ničem. Proč nemám nadání na psaní supermeganejlepší slohů? Kterej idiot rozdával talent?! Zapomněl snad na mě?

Tak tu sedím, koukám z okna, píšu článek, piju horký kakao. Všechno to vypadá tak skvěle, až na to, že ve skutečnosti bych měla číst číst číst, protože do večera musim odeslat prezentaci a jaksi mi schází mít tu knihu přečtenou. Proč prostě nemůžu číst to, co chci?

Internetoví kamarádi jsou fajn. Možná to, že je doopravdy neznáte, Vám dává nějakou šanci, že skutečně neví, zda to, co píšete, myslíte vážně nebo ne. Když si ale ze srandy začnete psát "miláčku, apod", tak máte stále větší nutkání, aby Vám to říkal někdo ve vaší realitě. Aby jste měli někoho, kdo to bude myslet vážně, bude to říkat nahlas a vy si tu budete uvědomovat.

Zase jsem skončila tím, jak někoho potřebuju. Sakra, kde je má emancipace? Chtíč všechno přebíjí. Nenávidím chtít nemožné!

Pourquoi pas? / Proč ne?

18. ledna 2013 v 20:03 | Emanuela |  les articles
Znáte ten pocit, kdy si tak zavzpomínáte a musíte se smát sami sobě, jak jste v danou chvíli reagovali? Bože, to se mi stává přehnaně často. Možná bych měla v daných chvílích více přemýšlet, ale vše se vždy semele tak rychle a můj mozek není schopen vydat okamžitý impuls.

Dnes jsem se dozvěděla opravdu důležitou informaci o sobě! Měla bych začít chodit na lekce otevírání a zavírání dveří..jsem hrozný laik! Zkrátka, když vidíte dveře (takové ty, do kterých stačí zatlačit a ono už to nějak jde- neumím to moc dobře vysvětlit), tak do nich rozhodně netlačte a použijte raději ty vedle s klikou, když máte plné ruce, jinak budete nařčení z toho, že jste "vypatlaný krávy". Ano, to se mi dnes stalo..především vtipné to bylo od postaršího pána, který měl dlouhé šedé vlasy v culíku..wow! Samozřejmě, že jsem mu chtěla odpovědět nějakou přehnaně jízlivou poznámkou, ale v tu chvíli jsem se na něj prostě jen otočila, usmála a šla dál. Ani nevím, proč to sem píšu, ale celou cestu vlakem jsem se tím společně s kamarádkou náramně bavila :D . Ovšem, když jsem hledala Kurzy otevírání a zavírání dveří, byla jsem velice zklamaná, jelikož jsem žádný nenašla. Asi zajdu za tím pánem, třeba mě to naučí!

Mám před sebou další z perných víkendu, zítra jedu na celý den na zápas a v neděli budu muset dočíst knížku na povinnou četbu do školy. Ve středu se konečně uzavírají známky, tak doufám, že nám dají třeba 2 týdny, abychom měli šanci nabrat energii na další pololetí!

Jinak téhle písničky se nemohu naposlouchat nikdy dostatečně!

l'école l'école l'école / škola škola škola

14. ledna 2013 v 21:48 | Emanuela |  les articles
Nenávidím pololetí. To je vždycky to hektický období, kdy nevím, co dělat dřív a tak se jednodušše vykašlu radši na všechno. Z písemek, na které se (teda už) připravím, dostanu špatnou známku a z těch, které jsou nečekané, mám dobré známky. Docela paradox..znamená to, že se nemám učit vůbec?

Spát chodím po půlnoci, ráno jsem nevyspalá a protivná. Už jen týden a něco a ty známky se uzavřou a já se konečně budu moct zase nadechnout. Nabrat novou sílu a energii na další pololetí. Pomalu šetřím na prázdniny, jelikož od mých drahých rodičů nedostanu ani korunu z důvodu, že pojedu na týden se školou do Anglie (jooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo) . Strašně se těšim, takže to budu muset nějak zvládnout (nekupovat si věčně čaje, čokoládu a podobný dokonalosti tohohle života, který nás dokážou skvěle podržet!)

Nějaký článek, který bude mít hlavu a patu očekávejte během příštího týdne.

Pourquoi? / Proč?

11. ledna 2013 v 19:03 | Emanuela |  les articles
Stydím se. Věřte mi. Neozvat se takovou dlouhou dobu. Jo, je možný, že většina z Vás to nezaregistrovala a já si to tu jen mylně nalhávám. Kdo ví?

Za tu dobu se vcelku ani nic zajímavýho neudálo. Pořád válčím se školou, věčnými depresemi (které jsou čím dál méně se vyskytující..možná to bude velkou konzumací čokolády, která se na mně velmi negativně podepisuje!). S kamarády se to v poslední době vcelku dá.

Brzy to bude rok. Rok, co mi poprvý napsal a já si řikala "panebože..to je ubožák". To samý se stalo před nedávnem mé kamarádce. Začal jí psát, jak ona ho nazývala též "ubožák" a co se z toho vyklubalo? Jsou šťastně ve vztahu! To jen já si už rok říkám, kdy se zase začneme NORMÁLNĚ bavit. Jenže to už nepůjde, i to kamarádství se dá během 10 vteřin zničit. Jako kdyby to bylo včera, co jsem ti to napsala a každou chvíli aktualizovala net, jestli funguje..odpovědi se mi dostalo ráno. No což, asi si musim takovou dobu tímto projít, protože tam někde čeká! JÁ TO VÍM

Je strašně krásný, když vidíte, jak vaše kamarádka je s někým tak neuvěřitelně šťastná. Strašně jim to přeju. Taky bych chtěla mít důvod, proč jsem ráda, že jsem ráda.

NESNÁŠÍM ČEKÁNÍ

Zbytečně dlouho jsem v sobě všechno dusila. Asi jsem to potřebovala, aby to ze mě mohlo tady opět vyjít. Vypsání se strašně pomáhá. Chybělo mi to.